Tento člověk byl opravdu Syn Boží
To jsou slova setníka bezprostředně po tom, co Ježíš na golgotském kříži skonal (Mk 15,39). Římský voják, podle tradice pojmenovaný jako Gaius Cassius, se ve své vojenské kariéře vypracoval do funkce setníka, tedy toho, kdo velí osmdesáti vojákům, přijímá a udílí rozkazy, zná dobře své vojenské řemeslo.
V dnešní době už nemáme potuchy, jaká muka museli snášet přibití na kříži. Když jsem se před lety pokusil vylíčit bolesti ukřižovaných, několik lidí se mi ozvalo, že to bylo pro ně velmi nepříjemné, že jim z toho bylo zle. A to bylo jen slovní vyjádření toho, co o této metodě umučení popsali lékaři. Vojáci vykonávající popravu a následně zajišťující klid a pořádek kolem popraviště měli dostatek času, aby muka ukřižovaných viděli na vlastní oči. Asi postupně s léty a přibývajícími exekucemi vojáci otupěli a poprava jim nečinila zásadní potíže a věděli, jaký je průběh popravy a bolesti ukřižovaných.
Přestože setník byl pro něj v cizí zemi, kterou Řím okupoval a ovládal, nemohl nevidět své okolí. Jistě věděl či slyšel o Ježíšově výjimečnosti, jeho působení i odsouzení. Přijetí kříže, snášení bolesti, promluva k ženám, modlitba za své mučitele, odpuštění těm, kteří ho přibili ke kříži, Ježíšova poslední slova, kterými odevzdal svého ducha Otci, to vše musel setník zaznamenat. A nejen zaznamenat, ale i nějak vnitřně zpracovat a svým rozumem vysvětlit. Ještě nikdy jistě neviděl, že by někdo snášel muka kříže tak jako Ježíš. A Ježíšova síla a trpělivost dovedly setníka až k tomu, že došel k závěru, že ten muž zvaný Ježíš, který právě na kříži skonal, skutečně nebyl jen člověkem, ale tím, za koho se vydával. A proto setník, nejen že k tomuto svému přesvědčení došel, ale i toto přesvědčení veřejně, v moci autority úřadu mu svěřeného, vyřkl. Považoval za správné to říci, vydal své uznání muži, kterého jeho vojáci umučili, nenechal si to jen pro sebe. Nemusel, ale chtěl. A možná částečně i jako svůj nesouhlas vůči přesvědčení velekněží, kteří někde v dálce škodolibě oslavovali Ježíšovu smrt a své zdánlivé vítězství.
Podle dalších legend se onen setník stal křesťanem, umřel rovněž mučednickou smrtí, stětím.
Jan Suchánek