PRVNÍ VÁNOCE
zveřejnil(a) Jindra Drábková 1.12.2025
Rok je zase u konce a Vánoce se blíží. Budou to první Vánoce, které prožiji jako pokřtěná katolička.
Advent
Prosím odpusťte, ale jako katolické batole ještě úplně neumím prožívat advent jako čas ztišení a klidu.
Letos se těším na Vánoce jako malé děcko. Už teď si zpívám: Radujme se veselme se… Může to znít naivně, tady a teď, ve světě plném násilí a utrpení. Ale jde o radost v srdci a tu nám nikdo přece nevezme, i když bude hůř. S Ježíšem, který se o Vánocích stal naším bratrem, může být jenom lépe. Modlím se za to.
Vánoce
Slovo se stalo tělem a Bůh se stal člověkem. Udělal něco absolutně nečekaného. Stal se člověkem jako bezbranné novorozeně odevzdané do vůle rodičů a okolí. Myslím, že to byla ta chvíle (a ta chvíle trvá), kdy si lidi museli Boha zamilovat novým úžasným způsobem.
Stejně jako když se narodí miminko do naší rodiny, srdce nemůže zůstat chladné. Všichni jsme vděční a šťastní. Na začátku je vše jasné. Chceme děťátko zahrnout láskou. Je snadné se zamilovat do vlastního dítěte, to je v nás zakódované. A stejný kód je vepsán i děťátku. Instinktivně víme, jak to má fungovat – známe ten Boží vzorec. Jenomže čas plyne a vše se nějak komplikuje. A tak žijeme, učíme se a už to tak jasné není. A když se začneme porovnávat s ostatními, je to v háji, vzorec se rozpadá. To jsou ty chvíle, kdy je nutné si přiznat, že sami jsme maličcí a potřebujeme pomoct. A to je těžká disciplína jak ve vztahu k bližním, tak ve vztahu k Bohu. Emoce, které s tím souvisí, jsou frustrující. Člověk má strach z odmítnutí a nepochopení. Hromadí se v nás obavy, narůstá vzdor a vztek. Ale když to člověk přeci jen zvládne a překoná se, Bůh pomůže.
Někdy zapomínáme, že rodina jsme my všichni křesťané a Ježíšek je naše miminko. A také že Vánoční příběh není událost z historie, ale něco, co trvá a je aktuální v každém čase.
Dítě Ježíš potřebuje naši lásku a Jeho láska je bez výhrad. Obecně vzato Bůh naší lásku nepotřebuje… no, ano i ne. To on nám s důvěrou svěřil vlastního syna. Nemilovat ho, to by bylo, jako kdybychom se vykašlali na malé nemluvně. Aby se plně rozvinula Boží láska, musí se opětovat.
Je úžasné říct si o pomoc Otci, který nás vyslechne, nepoučuje, nehodnotí, který nás miluje takové, jací jsme. Věřím, že rád rozdává milosti, stačí poprosit.
Však nás s láskou takové stvořil, nedokonalé. Dokonale nedokonalé, abychom se vzájemně potřebovali, abychom se doplňovali a abychom se vzájemně obdivovali. Abychom jako celek byli dokonalí. Jedna církev.
Petra Květová
| Kategorie: Úvodník Farního listu |
Mohlo by Vás také zajímat
Druhým rokem mám tu čest být členem jablonecké farnosti. Poohlédnu-li se zpět na cestu, kterou se ubíralo mé chápání našeho farního společenství, napadá mě biblický verš Ex 19,6. Zde Bůh nazývá tehdejší věřící lid svatým pronárodem, hruběji „svatou bandou“ (hebr. goj kadoš).
Číst dál
My lidé máme nepříjemný zlozvyk stavět do centra dění sebe. Je to vcelku pochopitelné a mnozí se nad tím ani nepozastaví. Vychází to koneckonců z přirozenosti člověka, jehož hlavním úkolem bylo přežít a případně zajistit, aby jeho rod přežil i po něm.
Číst dál
Krásné Ježíšovo podobenství o plevelu (Mat 13, 24–30), který roste společně s pšenicí, a chudák zemědělec řeší, jak se k tomu postavit, by totiž mělo doslova znít „Podobenství o jílku mámivém“. Tak lze totiž přesněji přeložit řecké slovo „zizani“, které onen plevel označuje.
Číst dál
V roce 1996 vyšla v naší farnosti péčí nakladatelství Civitas sídlícího tehdy na janovské faře stejnojmenná knížka. Šlo o překlad titulu pro mladé Vergiss das Träumen nicht od manželů a rodičů čtyř dětí Hanse a Marie-Therese Kuhn- Schädlerových, působících ve švýcarské katolické církvi v oblasti vzdělávání. Co to má společného s námi?
Číst dálMnozí mají výčitku svědomí, že přehlíželi páteční posty – v závodní jídelně se o dni, kdy si připomínáme Ukřižování Páně, třeba oblažili řízkem a tento defekt kajícnosti pak nevyrovnali, jak katechismus stanovuje, ani dobrým skutkem ani modlitbou.
Číst dálTakový byl výrok velekněze, když Ježíš na jeho výzvu a zapřísahání vyznal, že je Mesiáš, Spasitel a Syn Boží. „Rouhal se, nač ještě potřebujete svědky.“ (Mat 26,65).
Číst dál
Přislíbil jsem Farnímu listu úvodník, nechal ho na poslední chvíli a teď nastala Popeleční středa, což je pro psaní úvodníků velmi hloupý den. Hrozí, že si jakožto člověk zdevastovaný dvanácti hodinami hladu, vybiji hněv na čtenářích, a hrozí to tím spíš, že jsem byl letos zklamán popelcem. Zatoužil jsem ho totiž dostat taky. Jenže sám sobě ho farář udělit nemůže.
Číst dál
V hlavě mi i po asi deseti letech utkvělo podobenství nedávno zemřelého papeže Benedikta XVI., civilním jménem Josefa Ratzingera, k jeho knize „Úvod do křesťanství“.
Číst dál
Nadcházející události
-
17 PRO
Mše svatá
- 06:00 - 06:40
- děkanský kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Jablonec nad Nisou
-
17 PRO
Adorace
- 06:30 - 07:30
- děkanský kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Jablonec nad Nisou
-
17 PRO
Náboženství
- 15:30 - 16:30
- fara děkanského kostela
Novinky z církev.cz
Chci si přečístDny adventu se podobají
tichému klepání na naše nitra,
abychom se odvážili hledat
tajemnou Boží přítomnost,
která jediná může člověka
opravdu osvobodit.