Tradičně se v kostele sv. Anny, který je nejstarší dochovanou stavbou na území města, koná sobotní poutní mše. Sv. Anna je od nepaměti patronkou našeho města a tato mše je vždy sloužena k její cti a jejímu připomenutí. Právě letošní sobota 26. července, kdy se poutní mše konala, je v liturgickém kalendáři věnovaná památce sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů Panny Marie.
Letos pozvání k roli hlavního celebranta přijal P. Kamil Škoda, farář v Bělé pod Bezdězem. Ve svém rozsáhlém farním okruhu, který má rozlohu srovnatelnou s polovinou běžné italské diecéze, má kolem dvacítky kostelů. Většinou s pouhými několika kmenovými věřícími. I tak se snaží v co možná největším počtu těchto svatostánků sloužit poutní bohoslužby. Ta naše svatoanenská byla jakýmsi předskokanem v jeho letošní poutní sezóně.
Ve své promluvě, inspirované mj. písní Lucie Bílé Marie a svatá Anna zdůraznil kazatel zejména dva momenty - blízkost a společenství. Ty vyjadřuje i obvyklé zobrazování této dvojice, dříve (a snad ještě i dnes) velmi oblíbené mezi věřícími. I v kostele sv. Anny, jinak v rámci opravy velmi "vyčištěném" od původního vybavení, je takové dřevěné sousoší sv. Anny s matkou Marií. Pochází z původního oltáře a návštěvníky zdraví vpravo od hlavního vstupu do lodi kostela.
Tradicí se stal již i koncert věnovaný sv. Anně, pořádaný spolkem Musica Varia v rámci Jabloneckých hudebních úterků. Ten se letos konal 22. července 2025 a zazněly při něm celkem čtyři hudební nástroje. Velké varhany, které jsou na kůru kostela, dále malé přenosné varhany, tzv. varhanní pozitiv, oba nástroje byly rozehrány rukami skvělé varhanice Jiřiny Marešové. Další dva nástroje přivezl neméně skvělý hudebník, Michal Novák. Jednalo se o klasický kontrabas a též i velmi zvučný varhanní regál, historickou repliku hudebního nástroje, který se poprvé objevil ve 13. století.
Dvě skladby barokně laděného programu koncertu byly propojeny se sv. Annou: píseň O svaté Anně (ze Svatoroční muziky) Adama Václava Michny z Otradovic a také následující varhanní improvizace Jiřiny Marešové na tuto píseň. Koncert byl velmi hezký a současně i zajímavý pro posluchače, protože pouze část hudebního programu byla hrána z kůru, zatímco jeho velkou část posluchači mohli přímo vidět a slyšet v blízkém kontaktu s hudebníky, kteří přišli ke svým nástrojům umístěným před publikem v přízemí kostela. Nástroje si také mohli prohlédnout, ba dokonce i vyzkoušet při odchodu z kostela, který byl posluchači zcela zaplněn.
Text: Borek Tichý, Jiří Kreisel
Foto: archiv farnosti
