Zavřete oči (pak je ale otevřete, abyste viděli na text před vámi).

Představte si, že jste opět malé dítě.

Představte si postupně všechny lidi, které jste měli rádi. Jak jste byli v jejich blízkosti a přáli si, aby byli šťastní, dělo se jim jen dobré. Vnímáte, co jste cítili?

Představte si svět. Jeho krásu, která do vás vstupovala. Příležitosti k dobrodružství, které otevíral.

Podívejte se do svého dětského srdce, které toužilo po všem dobrém, pravdivém, krásném a laskavém. Všechno zlé, nespravedlivé a lživé se zdá být křivé.

Teď si představte, že k vám přichází velký člověk. A jak přichází blíž, zjišťujete, že jste to vy sami v současné době. Díváte se na sebe, nahoru, a víte o sobě všechno. Úplně všechno. Vnímáte vašima dětskýma očima to, čím jste se za tu dobu stali. Vidíte, z čeho jste museli ustoupit, co vás zranilo, a stáhli jste se, všechny výhody, které přineslo i jen mírné uhnutí z cesty dobra, naděje a lásky. Co vám dítě říká? Co říkáte dítěti? Na co se dítě ptá a co odpovídáte? Zaznějí slova: naivní, nerealistické, dětinské? Představte si tu radost a obrovské nadšení, že jako dítě můžete začít najednou dělat úplně všechno, co chcete, protože jste už velcí! A představte si tu radost, že jako velcí můžete začít dělat úplně všechno, o čem jste jako děti snili. Naivní? Nerealistické? Dětinské?

Vezměte toto dítě, postavte jej doprostřed a řekněte společně s Ježíšem Kristem: „Kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne“ (Mt 18,5). Znovu tak můžeme začít naivně toužit po dobrém, krásném a láskyplném světě. A můžeme také tyto sny uskutečňovat. S dětskou radostí a čistým srdcem. S vírou v Ježíše Krista to již není naivní, nerealistické, dětinské. Toto dítě nás může dovést do Božího království.

Je to naše dětské srdce, které věří na zázraky a rozumí pohádkovým legendám o svatých. Raduje se a tančí bez známého důvodu. Je to místo, ke kterému promlouvá Duch Svatý, když nás rozum zrazuje. Místo, kam Bůh dává naději, když ji ještě nikdo jiný nevidí. Dětské srdce ví, že svět nevznikl jen tak, a je první ochotné uvěřit, že živý Bůh kráčel po této zemi.

Viktor Mikeš