Křížové cesty vznikaly původně ve venkovním prostoru jako „napodobení“ bolestné cesty Ježíše Krista v Jeruzalémě, ve městě, kde byl ukřižován. Nesly podobu tzv. zastavení – většinou sloupů či malých kapliček – při cestě stoupající do vrchu. Na konci býval kříž nebo skupina tří křížů, tzv. Kalvárie. Taková křížová cesta bývala v minulosti i v Jablonci. Informace o ní dohledal archivář jabloneckého archivu Jakub Feige a poskytl nám je pro publikaci na oficiální stránce jablonecké farnosti.
V roce 1735 byla jabloneckým sedlákem a toho času rychtářem Eliasem Heidrichem postavena kamenná kaple na rohu dnešních ulic Komenského a Máchovy. Tato kaple křížové cesty (Kreuzwegkapelle, Capella Via Crucis) tvořila výchozí bod křížové cesty vedoucí k takzvané Hoře křížové cesty (Kalvarienberg). K jejich vysvěcení „na věčné časy“ došlo dne 4. listopadu 1736. Zpravuje nás o tom listina turnovských františkánů, tedy řádu, který měl privilegium povolovat zřizování křížových cest a světit je. Podepsána je kvardiánem fr. Mauritiem Jiskrou.
Jablonecká kaple křížové cesty byla nadána jměním 369 zlatých 42 krejcarů rýnských, její inventář tvořil jeden stříbrný hojně pozlacený kalich, který byl v roce 1807 puncován, dva zvonky, dva ornáty a částečka kříže (pravděpodobně je tím myšlena relikvie svatého kříže). Během oktávu Božího těla v ní byla sloužena svatá mše a v pašijovém týdnu instalován svatý hrob. Jablonečtí osadníci se v této kapli často bičovali, aby projevili svoji kajícnou mysl. Protože byla kaple opatřena obrazy křížové cesty, byly v ní o nedělních a svátečních odpoledních konány pobožnosti křížové cesty. Na počátku 19. století, pravděpodobně v roce 1808, byla kaple stržena, aby uvolnila místo pro stavbu domu čp. 21. Následný rozvoj města souvisel s jeho povýšením na městys právě v roce 1808. Tehdy byl vypracován i první zástavbový plán Jablonce, na kterém cesta už ani uvedena nebyla.
Křížová cesta vycházela přibližně 50 metrů od kaple v místech, kde dnes stojí dům čp. 446 (hotel Praha, dle ústního podání procházela místem, kde dnes stojí v zástavbě nejužší dům), a stoupala vzhůru na Kalvarienberg (dnešní Horní náměstí). Cesta byla osazena 14 zastaveními, což byly kamenné sloupy s připevněnými na plechu namalovanými obrazy, které znázorňovaly utrpení Krista. Poslední zastávka cesty se nacházela kousek nad dnešní budovou průmyslové školy (čp. 800), kde v blízkosti „svatojánské studánky“ (Johann Brunn) stála kamenná socha svatého Jana Nepomuckého (socha patřila majiteli nemovitosti čp. 394). Stejně jako v kapli, tak i u sloupů se v 18. století během postní doby lidé bičovali.
Protože některé sloupy křížové cesty musely na počátku 19. století ustoupit nově stavěným domům, byly i ostatní sloupy odstraněny a již více nebyly vztyčeny. Ze svého původního místa byla rovněž odstraněna socha svatého Jana Nepomuckého, která byla dne 1. srpna 1826 přenesena na most přes řeku Nisu (Wehrbrücke), kde stojí dodnes (Lipanská ulice u autobusového nádraží). Stalo se tak po nešťastné události, jež se odehrála v temné noci 4. dubna 1826. Tehdy se pozdě večer vraceli domů brusič skla Josef Benda (z čp. 232) se svojí třináctiletou dcerou ze svatební hostiny, kterou pořádal ženich Franz Josef Kittel (obchodník sklem z Kokonína čp. 106) v hostinci „zur Krone“. Pro panující tmu spadla dívka z mostu do právě silně stoupající řeky a utopila se dříve, než jí mohl otec poskytnout pomoc. Aby bylo zabráněno dalšímu neštěstí, byl most konečně opatřen zábradlím a pro jistotu též onou sochou svatého Jana Nepomuckého.
Po zániku kaple a křížové cesty přestal být postupně užíván i místní název Kalvarienberg, který byl nahrazen označením Bastei (v roce 1878 je tento název uváděn jako „moderní“).
Jakub Feige, Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou
Použité zdroje:
Národní archiv v Praze, fond Stará manipulace, inv.č. 3492, sign. S 356/2, List o vysvěcení kaple a křížové cesty v Jablonci, 20.10.1736.
Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou (dále jen SOkA Jablonec), fond Děkanský úřad Jablonec nad Nisou, inv.č. X0, karton č. 1, Inventář kostela a fary, 1783.
SOkA Jablonec, fond Fischer Karl Richard, Dr. – osobní fond Jablonec nad Nisou, inv.č. 112, karton č. 16, Adolf LILIE, Gablonz im Jahre 1808 (novinový výstřižek z roku 1904).
SOkA Jablonec, Sbírka map a plánů, sign. F 7.38, Wenzel JOHN, [Retrospektivní mapy: historický vývoj zástavby středu města v letech 1808, 1824, 1843, 1910]. [Jablonec nad Nisou] 1910.
SOkA Jablonec, Sbírka map a plánů, sign. F 7.99, Johann BENESCH, Marktgericht Gablontz aufgenohmen den 28. Augusti Anno 1808. Jablonec nad Nisou 1808-1824.
Josef RESSEL, Geschichte der Kirche und Schule in Gablonz. Gablonz a./N. 1878, s. 122-124.